Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vlastnosti

 Vlastnosti
U plemene s tak dlouhým dědictvím není nic divného, že i když po nějakou dobu byly mainské mývalí kočky ne povšimnuty, objevily se u nich nejrůznější typy zbarvení a kresby – jednobarevné, žíhané, kaliko, dvoubarevné, želvovinové, činčily, kameo a kouřové v barvě černé, modré, červené i krémové s bílou v podobě skvrn. Původním typem mainské mývalí a dosud favoritem na výstavách však je klasická černě mramorovaná. Zbarvením i huňatým pruhovaným ocasem se podobá mývalovi, stromové šelmě běžné  v Severní a Střední Americe, která nepochybně sehrála významnou roli při pojmenování plemene a přispěla i k pověsti o mývalech předcích.
 
Mainská mývalí kočka je jedním z nejstarších amerických kočičích plemen. Mainská mývalí kočka byla pravděpodobně vyšlechtěna křížením amerických koček z oblasti Nové Anglie a Maine s dlouhosrstými kočkami z Evropy (Norská lesní kočka), které sem přiváželi námořníci ze severu Evropy.
Poprvé byly mainské mývalí kočky vystaveny v roce 1860 na výstavě koček v New Yorku a v roce 1861 bylo plemeno zaregistrováno.
Název mývalí kočka pochází od skutečnosti, že tyto kočky mají dlouhý chundelatý ocas připomínající mývala.
Životní styl

Tyto kočky mají přátelskou a hravou povahu, která jim vydrží až do stáří

Charakter a temperament
Ačkoliv mainské mývalí kočky mohou dorůst do značné velikosti, mají velice příjemnou povahu. Jsou to přátelské a hravé kočky, hravost si uchovávají i ve vyšším věku. Hlas těchto koček je překvapivě tichý a jemný v porovnání s jejich mohutností. Díky své nekomplikovanosti jsou to velmi příjemné rodinné kočky. Nechávají se rády hladit a laskat, ale potřebují mít pevnou půdu pod nohama. Kdo nechce svou mainku zbytečně rozčilovat, neměl by ji ustavičně a proti její vůli chovat, nebo si ji posazovat na klín. Pokud má chuť na něžnosti, přijde za vámi sama. Mainské mývalí dobře vycházejí s dětmi i se psy. Jsou to kočky spíše klidné. Mají však velmi výraznou společenskou povahu a nerady zůstávají samotné. Mainské mývalí mají rády výběh. Pokud je to možné zajistěte jí zahradní voliéru, ať může pozorovat ptáky. Jako alternativa přichází v úvahu i balkón, ten však musí být velmi dobře zajištěn, jelikož tyto odvážné kočky velmi rády skáčou.
 
Standard plemene
Mainská mývalí kočka se řadí k středním až velkým polodlouhosrstým plemenům. Tělo by mělo být svalnaté a dlouhé s širokou hrudí. Krk je středně dlouhý, u kocourů silnější než u koček. Tlapky jsou velké a kulaté s huňatými chomáčky mezi prsty. Ocas je stejně dlouhý jako tělo a pokrytý dlouhou splývavou srstí.Hlava je v porovnání k tělu malá. Oči mají být velké, kulaté a posazené našikmo. Zbarvení bývá zelené, zlaté nebo měděné. Bílé kočky mohou mít modré nebo nestejné oči. Maine Coon má velké, vysoko postavené uši. U kořene jsou široké, na koncích zašpičatělé.Srst mainské mývalí kočky je hedvábnáa příjemná na dotek. Na přední straně těla je o něco kratší než na zadní. Je povolené modré, zlaté, červené, bílé, krémové, černé, stříbrné, želvovinové a modře želvovinové zabarvení nebo tečkovaná, mramorová, tygrovaná kresba. Maine Coon často mívá bílý límec, rty nebo bradu.
 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář